Začátek vždy v 17:30 h
8. října 2024
Nalezeni v minulosti: příběhy portrétů ze zámecké obrazárny v Třebíči
PhDr. Jan Štěpánek, Ph.D.,
nezávislý historik umění, Praha
Ne každá tvář, kterou spatříme na portrétech předků, musí nutně patřit tomu, komu je připisována. Nejinak je tomu u podobizen 17. a 18. století z obrazárny zámku v Třebíči. Někdy pravdivě a jindy chybně v ní Valdštejnové představovali slavná rodová jména. Nedávný výzkum však některé z nich zasadil do nečekaných souvislostí, jež poodkrývají mnohdy barvité osudy maleb, jejich autorů i objednavatelů.
22. října 2024
Letokruhy jako cesta do minulosti – dobrodružství dendrochronologie
Ing. Josef Kyncl,
DendroLab Brno
Josef Kyncl zřídil v 80. letech v Botanickém ústavu Akademie věd v Průhonicích dendrochronologickou laboratoř zaměřenou zejména na studium poškozování lesů průmyslovými imisemi. Po odchodu do důchodu založil soukromou laboratoř DendroLab v Brně, jejíž základní náplní je datování dřevěných konstrukcí. Získaná data mají však mnohem širší využití, mj. pro rekonstrukci klimatu. Josef Kyncl je autorem či spoluautorem několika knih, desítek vědeckých či odborných prací a také populárních článků v časopise Živa.
5. listopadu 2024
Třebíč nad Jihlavkou
Zdeněk Prukner,
Virtuální muzeum staré Třebíče
Zdeněk Prukner je známý jako třebíčský amatérský historik, který založil na sociální síti Virtuální muzeum staré Třebíče. V komentované projekci historických fotografií se bude zabývat životem, který byl spojený s řekou Jihlavou v Třebíči. Ve svém vyprávění popíše mlýny, staré mostní konstrukce, brody, regulace, ale také povodně, jež se několikrát významně dotkly našeho města.
19. listopadu 2024
Hvězda nad Betlémem aneb co přivedlo mudrce
Ing. Miloš Podařil,
Muzeum Vysočiny Jihlava
Může mít mysteriózní hvězda nad Betlémem, která podle Bible k právě narozenému Spasiteli přivedla mudrce z východu, nějaký reálný (astronomický) základ, nebo jde jen o biblickou metaforu? Tuto otázku si nejen astronomové kladou již po staletí a ve snaze nalézt odpověď pátrají v kronikách i hvězdných mapách. Dnes díky tomu existuje hned celá řada hypotéz, které se snaží interpretovat betlémskou hvězdu na základě skutečných astronomických událostí, většina z nich ovšem naráží na větší či menší problémy a nesrovnalosti. Na konci 20. století tak vznikl alternativní koncept (autorem je R. Molnar), který betlémskou hvězdu vysvětluje prostřednictvím dosud víceméně opomíjených pohledů.