Kamenina sehrála důležitou roli v keramické výrobě 18. a 19. století. Poznáme ji podle bělavého střepu, proto se také nazývá bělnina. Její vznik je úzce spjat s nástupem klasicismu v Anglii. Odtud se šířila do dalších zemí západní a střední Evropy. Anglická kamenina nesoucí název svého objevitele Josiaha Wedgwooda (1730–1795) vyhovovala svým střídmým plastickým dekorem dobovému vkusu, který hledal inspiraci v antické kultuře. Její charakteristická krémová barva zvaná cream ware byla dána lokálním složením hlíny přírodního původu a vyvolala módní vlnu krémové wedgwoodovské keramiky. Na evropském kontinentu se keramická hmota a glazura pro dosažení žádaného krémového odstínu musela přibarvovat. V keramických vrchnostenských manufakturách kamenina postupně nahradila fajánsovou produkci jako v případě šlechtických manufaktur v Hranicích a v Bystřici pod Hostýnem. Později vznikaly další továrny na výrobu kameninového nádobí v blízkosti nalezišť vhodné bílé hlíny, které se nacházely v oblasti Moravského krasu (východomoravský okruh) a v okolí Znojma (jihomoravský okruh). Ke konci 19. století s příchodem levného porcelánu a smaltového nádobí poptávka po kamenině opadá a přežívají jen podniky, které přešly na výrobu kachlového zboží a sanitární keramiky, jako v případě znojemské továrny Ditmar-Urbach.
Keramická tovární a řemeslná výroba kameniny tzv. jihomoravského okruhu je bohatě zastoupena ve sbírkách našeho muzea od rané produkce monochromně polévané kameniny wedgwoodovského typu (Vranov nad Dyjí, Kravsko) po druhý výrazný typ hnědě polévané kameniny zdobené rytým písmem či světlým plastickým reliéfem s převážně náboženskými výjevy (Rouchovany, Znojmo, Kravsko). Hnědě polévanou kameninu máme v naší sbírce nejvíce zastoupenou objemnými koutními hrnci a džbány, které se často prodávaly na lidových tržištích. Ve vyšších šlechtických vrstvách byla oblíbená módní monochromně polévaná kamenina v jemných pastelových odstínech. Za zmínku stojí v našem depozitáři uložená terina s víkem z rané produkce továrny v Kravsku, jejíž jemný plastický rostlinný dekor a smetanová glazura poukazují na vlivy anglické kameniny. Na výrobu tzv. wedgwoodu získala kravská továrna v roce 1823 oprávnění a stala se tak konkurencí starší vranovské šlechtické manufaktury. Z vranovské produkce máme ve sbírce několik talířů lemovaných prolamovaným plastickým dekorem až do podoby krajky i pozdnější kusy zdobené měděnými tisky. Řemeslnou zručnost a uměleckou hodnotu vranovské kameniny můžete ocenit v expozicích zámku Vranov nad Dyjí, nebo se blíže seznámit s produkcí kameniny a historickými reáliemi její výroby na území celé Moravy v nově vydané publikaci Kamenina na Moravě, jejímž autorem je doc. PhDr. Miroslav Válka, Ph.D., působící na Ústavu evropské etnologie Masarykovy univerzity v Brně. Součástí bohaté obrazové dokumentace jsou také předměty ze sbírky Muzea Vysočiny Třebíč. Kniha představuje souhrnný přehled výroby kameniny na Moravě, který dosud v odborné literatuře chyběl, a ocení ji každý zájemce o dějiny keramické výroby.
Kateřina Křížová